Životopis

Karel Kuchař (1906 - 1975)

autorka: Eva Novotná

Karel Kuchař se narodil roku 1906 v rodině středoškolského profesora českého a německého jazyka. Od roku 1924, kdy nastoupil jako student geografie a přírodopisu na univerzitu, prakticky až do své smrti v roce 1975 zůstal spjat s Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty UK. V roce 1935 se habilitoval prací Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi a stal se nejmladším docentem přírodovědecké fakulty UK. 

Podnikal studijní cesty do tehdy málo probádané Albánie a následně publikoval a tvořil mapy z této nám dosud velmi neznámé země. Popisoval např. albánské komunikace postupně nahrazující karavanní stezky. 

Za nacistické okupace byl služebně přidělen Státní hvězdárně a poté Státnímu ústavu geofyzikálnímu. Zde vytvořil řadu pozoruhodných map z frontových linií. Za války vytvořená kniha Kapitoly z nauky o mapách se stala základem našich prvních vysokoškolských učebnic geografické kartografie: Přehledu kartografie (1946) a Základů kartografie (1953). 

Po návratu na univerzitu v roce 1945 převzal též vedení Státní mapové sbírky, které dal nový obsah a koncepci a zásadně rozšířil její fondy. V letech 1946-1957 redigoval odborníky vysoce ceněný časopis Kartografický přehled s podnázvem časopis pro teoretickou i užitou kartografii. 

Mezi naší nejširší veřejností poválečné generace je profesor Kuchař znám jako autor školních zeměpisných atlasů a příručních i nástěnných map. Melantrich vydal pro děti Kuchařův Svět na dvanáctistěnu. 

 

 

Prof. RNDr. Karel Kuchař (1906-1975),

profesor geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

V roce 1950 bylo znárodněno nakladatelství Melantrich a jím připravované projekty, např. Zeměpis mapou, slovem, obrazem, nebyly realizovány. Na veřejnost se pak již nedostal Kuchařův Cestovní atlas Československa. Nevyšla ani připravovaná administrativní sešitová mapa republiky, ani malé anglické vydání Velkého atlasu. 

Dal také první podněty k přípravě druhého československého národního atlasu (stál v čele redakční rady do r. 1962), který pak za jeho výrazné spolupráce vyšel r. 1966. Vedl lektorskou radu dvou školních zeměpisných atlasů Československa a byl členem redakčních či lektorských rad Československého vojenského atlasu, Atlasu československých dějin, školního Atlasu světa i staršího Politicko-hospodářského atlasu světa. 

Pozornost je věnována i unikátní historické kartografické edici Monumenta cartographica Bohemiae. Při pátrání po nejstarších mapách našich zemí se Kuchařovi podařilo objevit řadu dosud neznámých map, mezi nimi i nejstarší mapu Moravy. Z těchto dílčích prací připravil r. 1960 k vydání edici Monumenta cartographica Bohemiae, Moraviae, Silesiae atque Slovaciae, jejíž nátisk vysoce ocenil v časopise Revista Geografica Italiana (1960) profesor římské univerzity R. Almagià, jeden z největších znalců historie kartografie. Bohužel zůstalo u třiceti zkušebních nátisků. Tehdejší vedení nakladatelství Academia se rozhodlo toto unikátní dílo nevydat, což oficiálně zdůvodnilo nedostatkem papíru! 

Profesor Karel Kuchař začínal jako fyzický geograf-limnolog, byl autorem sociálně geografických studií, celý život se pak věnoval kartografii, zvláště historické. V jeho osobě jako by se vzájemně harmonicky rozvíjely stěžejní geografické obory. 

Díky laskavosti a velkorysosti syna profesora Kuchaře, jenž žije a pracuje od roku 1968 ve Spojených státech amerických, získala Knihovna geografie a Mapová sbírka licence nejen k cenným a naprosto ojedinělým fotografiím z rodinného archivu, ale i k celoživotnímu dílu tohoto velkého muže. 

 

Životní data

15. 4. 1906 narodil se v Praze v rodině středoškolského profesora češtiny a němčiny,

1916 - 1924 studoval reálné gymnázium v Praze XII.,

1924 zapsal se na studium přírodopisu a geografie, zpočátku se zajímal o botaniku,

1926 začal pracovat jako pomocná vědecká síla, posléze se stal asistentem prof. V. Švambery, počátek jeho publikační činnosti,

1928 doktorát na PřF UK, disertační práce Kartometrická analýza některých map z přelomu 15.-16. století,

1929 dokončil státní zkoušky, aprobace pro učitelství přírodopisu a zeměpisu na středních školách,

1929 - 1933 redigoval B. Kočího Kapesní atlas zeměpisný,

1930 stálý přispěvatel do Ottova slovníku naučného,

1931 - 1938 asistoval při tvorbě některých textů v edici Monumenta cartographica Bohemiae,

1931 řídil redakční práce pro Atlas republiky Československé,

1932 působil na Geografickém ústavu UK,

1935 habilitoval se z oboru fyzické geografie a kartografie: docentem PřF UK, Habilitační práce Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi,

1935 uspořádal unikátní výstavu Světová kartografie (v Plzni a v Praze), autor originálního katalogu,

1936 výzkum v neprobádané Albánii, následovaly publikace a mapy,

1936 - 1958 s B. Šalamonem přepracoval a vydával Neubertův Zeměpisný atlas pro střední školy,

1939 - 1941 byl služebně přidělen Státní hvězdárně,

1942 - 1945 poté Státnímu ústavu geofyzikálnímu,

1943 vydal učebnici Kapitoly z nauky o mapách,

1945 Kapesní atlas Zdroj vyšel též anglicky a polsky,

1945 návrat na UK, převzal vedení Státní sbírky mapové (dnes Mapová sbírka UK),

1946 - 1957 redigoval časopis Kartografický přehled,

1952 - 1974 vedoucí Kabinetu pro kartografii Geografického ústavu ČSAV,

1953 vyšly Základy kartografie,

1956 - 1973 vedoucí katedry kartografie a fyzické geografie PřF UK,

1958 napsal Naše mapy odedávna do dneška,

1959 připravil edici Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky, sv. 1., vyšla anglicky jako Early Maps of Bohemia, Moravia and Silesia v roce 1961,

1960 připravil k vydání edici Monumenta cartographica Bohemiae, Moravicae, Silesiae atque Slovaciae,

1967 oceněn medailí Polské geografické společnosti,

1968 jmenován mimořádným profesorem,

1971 udělen zlatý odznak UK,

1972 uděleno čestné členství Československé společnosti zeměpisné,

16. 4. 1975 zemřel v Praze po krátké nemoci; byl pohřben na Vinohradském hřbitově.